O co jde
Účel čistého života tedy nespočívá v získávání darů, poct nebo slávy, ani v dosažení mravní čistoty, soustředění nebo nadpřirozených sil. Neotřesitelné osvobození mysli a srdce – to je vskutku smysl čistého života, to je to, o co jde, to je smysl toho všeho. | ||
M.29 |
Sutta o Báhijovi
úryvek ze závěrečné části
„Báhijo, takto by ses měl cvičit: „Ve viděném bude pouze viděné, ve slyšeném bude pouze slyšené, ve vnímaném bude pouze vnímané, v uvědoměném bude pouze uvědoměné.“ Tímto způsobem by ses měl cvičit. A jestliže ve viděném bude pouze viděné, ve slyšeném bude pouze slyšené, ve vnímaném bude pouze vnímané a v uvědoměném bude pouze uvědoměné, pak, Báhijo, nebudeš tím; jestliže nebudeš tím, pak, Báhijo, nebudeš v tom; pak nebudeš ani zde, ani tam, ani nikde mezi tím. A právě to je konec strasti.“ … Tam, kde ani voda, ani země, |
||
Ud.1.10 |
Podobenství o voru
„Představte si, mnichové, že by nějaký člověk šel po cestě a uviděl velkou řeku. Břeh na jeho straně by byl nebezpečný a hrozivý, břeh tam na druhé straně bezpečný a mírný. Protože by tam nebyl žádný člun ani most umožňující přejít od tohoto břehu na druhý břeh, řekl by si: „Je to velká řeka; co kdybych sebral trávu, větve a listí, svázal si vor a na tomto voru ji usilovným plaváním rukama i nohama překonal bezpečně až k druhému břehu.
Pak, mnichové, by tento člověk sebral trávu, větve a listí, svázal si vor a na něm usilovným plaváním rukama i nohama dosáhl druhého břehu. A když tak překonal řeku a dosáhl druhého břehu, řekl by si: „Ten vor mi byl opravdu užitečný. Na něm jsem usilovným plaváním rukama i nohama přešel bezpečně k druhému břehu. Co kdybych si ho teď položil na hlavu nebo zavěsil na rameno a pokračoval v cestě podle přání?“ Co si o tom myslíte, mnichové? Jestliže by si někdo takhle počínal, považovali byste to za rozumné použití voru? Ne, pane. Co tedy by měl člověk dělat s tím vorem, aby ho rozumně použil? V tomto případě, mnichové, by si ten člověk, když překonal řeku a dosáhl druhého břehu, mohl říci: „Ten vor mi byl opravdu užitečný. Na něm jsem usilovným plaváním rukama i nohama přešel bezpečně k druhému břehu. Co kdybych ho teď vytáhl na suchý břeh nebo ponořil pod hladinu a pokračoval v cestě podle přání?“ Jestliže by si takto počínal, mnichové, mohli bychom to považovat za rozumné použití voru. A právě tak, mnichové, jsem toto podobenství o voru – Dhammě, učil kvůli překonání, ne pro podržení. Vy, mnichové, byste měli pochopit toto podobenství o voru a oprostit se dokonce i od správných myšlenek a představ a tím spíše nesprávných. |
||
M.22 |
Předchozí |